Ostrovní válka byla námořním konfliktem mezi Tamrielskou říší a ostrovním královstvím Pyandonea. Válka se odehrála roku 3E 110. Vítězství ve válce bylo největším úspěchem vlády císaře Antiocha Septima.
Zdá se, že válka vypukla díky politickým machinacím Potemy Septim, královny Haafingaru a sestry císaře Antiocha. Potema tajně vyjednávala s králem Orgnumem z Pyandoney. Potema lživě před králem Orgnumem předstírala, že chystá povstání proti svému císařskému bratrovi, aby mu tak usnadnila invazi na Summersetské ostrovy. Orgnum po vyjednávání skutečně zaútočil s mohutnou flotilou na Summersetské ostrovy. V říši však žádné povstání neproběhlo a císařská flotila ve spojení s altmerksým loďstvem, zahájila proti nepříteli rozhodný protiútok. Loďstvo království Pyandonea pak bylo zničeno bouří, ve kterém zemřel sám král Orgnum. Bouře byla na nepřátelskou flotilou seslána pravděpodobně Psijickým řádem. Psijický řád dostal za svou pomoc císařství osm milionů Septimů.[1]
