Lehká zbroj se dělí na dva druhy, na kovovou a nekovovou. Elfí a skleněné zbroje přitom patří mezi kovové lehké zbroje. Možná tě překvapí, že je sklo považováno za kov, ale vzhled může někdy mást. To, čemu my říkáme sklo, má s tabulkami okenic v běžných domech pramálo společného. Nazelenalý materiál je mnohem silnější a má mnohem vyšší tavný bod.
Mezi nekovové zbroje patří usňová, nýtová, kožená a šupinová. U těchto typů zbrojí je jejich výrobce nejen kovářem, ale zároveň i krejčím. Všechny využívají velké kusy kůže, které se sešívají dohromady pomocí kožených proužků.
U nýtové zbroje jsou navíc potřeba ještě železné pruty, z nichž se vytvoří cvočky a kovové kroužky, díky nimž je účinnější než jednoduchá useň. Kroužková zbroj využívá místo železa ocel, ale namočenou v korundu, proto jsou kovové vložky pevnější.
Tajemství elfí zbroje bylo po mnoho let pečlivě střeženým tajemstvím, které se nedostalo z Letního ostrova. Kvůli zradě Ulvula Llarena se ale rozšířila i do zbytku Tamrielu. Ulvul byl temný elf a otrok, který vyráběl měchy pro Nuuliona, což byl od pátého do sedmého století druhého věku velmistr kovářů na ostrově. Když se Ulvulovi podařilo utéct, nenapadlo ho nic lepšího, jak svého krutého pána potrestat, než odhalit všechna jeho tajemství světu. A díky tomu jsme pak i my zjistili, že je hlavní složkou elfí zbroje měsíční kámen a že je třeba horký kov kalit slanou vodou.
Pro zlacenou elfí zbroj je navíc potřeba přimíchat rtuť. Jelikož se však taví při mnohem nižších teplotách než měsíční kámen, je velmi složité spojit oba kovy dohromady.
Nejobtížnější ze všeho je však skleněná zbroj. Údery kladiva, které dopadnou na její jemnou strukturu, mohou celou zbroj roztříštit. Její hlavní složkou je malachit, ale zároveň je vyžadován i měsíční kámen, který zbroji dodá potřebnou pevnost.